DOHODA

MEZI VLÁDOU LUCEMBURSKÉHO VELKÉVNÍČSTVÍ A VLÁDOU SINGAPURSKÉ REPUBLIKY ZA ZABRÁNĚNÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A PREVENCI FISKÁLNÍCH ÚNIKŮ V OBLASTI DANÍ Z PŘÍJMŮ A Z KAPITÁLU

 

Vláda Lucemburského velkovévodství a vláda Singapurské republiky,

přejíce si uzavřít Smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů az majetku,]

Dohodli se takto:

Článek 1

Osoby, na které se vztahuje

Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států.

 

článek 2

Pokryté daně

1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku ukládané jménem jednoho smluvního státu nebo jeho místních úřadů, bez ohledu na způsob jejich vybírání.

2. Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu, z celkového majetku nebo z částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku.

3. Stávající daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou zejména:

a) v Singapuru:

i) daň z příjmu

(dále jen „singapurská daň“);

b) v Lucembursku:

i) daň z příjmu fyzických osob (l’impôt sur le revenu des personnes physiques);

ii) daň z příjmu právnických osob (l’impôt sur le revenu des kolektivités);

iii) kapitálová daň (l’impôt sur la fortune); a

iv) obecní obchodní daň (l’impôt commercial communal);

(dále jen „lucemburská daň“)

4. Smlouva se vztahuje také na jakékoli identické nebo v podstatě podobné daně, které budou ukládány po datu podpisu smlouvy vedle nebo místo stávajících daní. Příslušné úřady smluvních států se budou vzájemně informovat o všech významných změnách, které byly provedeny v jejich daňových zákonech.

 

článek 3

Obecné definice

1. Pro účely této dohody, pokud kontext nevyžaduje jinak: (a) výraz „Singapur“ znamená Singapurskou republiku, a pokud je použit v geografickém smyslu, zahrnuje její území, vnitřní vody a teritoriální moře, jakož i jakékoli námořní oblast ležící za teritoriálním mořem, která byla nebo by mohla být v budoucnu označena podle vnitrostátního práva v souladu s mezinárodním právem jako oblast, v níž může Singapur vykonávat svrchovaná práva nebo jurisdikci, pokud jde o moře, mořské dno , podloží a přírodní zdroje;

b) výraz „Lucembursko“ znamená Lucemburské velkovévodství, a pokud je použit v zeměpisném smyslu, znamená území Lucemburského velkovévodství;

c) výraz „osoba“ zahrnuje jednotlivce, společnost a jakékoli jiné sdružení osob;

d) pojem „společnost“ označuje jakoukoli právnickou osobu nebo jakýkoli subjekt, který je pro daňové účely považován za právnickou osobu;

e) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu;

f) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu uskutečněnou lodí nebo letadlem provozovanou podnikem jednoho smluvního státu, s výjimkou případů, kdy je loď nebo letadlo provozováno pouze mezi místy ve druhém smluvním státě;

g) výraz „příslušný orgán“ znamená:

i) v Singapuru ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce;

(ii) v Lucembursku ministr financí nebo jeho zplnomocněný zástupce;

h) výraz „státní příslušník“ ve vztahu ke smluvnímu státu znamená:

(i) jakákoli fyzická osoba, která má státní příslušnost nebo občanství tohoto smluvního státu; a

(ii) jakákoli právnická osoba, společnost nebo sdružení, které odvozuje svůj status jako takové od právních předpisů platných v tomto smluvním státě.

2. Pokud jde o aplikaci této smlouvy kdykoli smluvním státem, jakýkoli výraz v ní nedefinovaný bude mít, pokud kontext nevyžaduje jinak, význam, který má v té době podle práva tohoto státu pro účely zdanění na kterou se tato smlouva vztahuje, jakýkoli význam podle platných daňových zákonů tohoto státu převažuje nad významem daným výrazu podle jiných zákonů tohoto státu.

 

článek 4

Rezident

1. Pro účely této smlouvy výraz „rezident jednoho smluvního státu“ označuje každou osobu, která v tomto státě podléhá zdanění z důvodu svého bydliště, bydliště, místa vedení nebo jakéhokoli jiného kritéria podobné povahy a zahrnuje také tento stát a jakýkoli místní orgán nebo jeho statutární orgán.

2. Je-li fyzická osoba podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, určí se její postavení takto:

a) předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má stálý byt; má-li k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, k němuž má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů);

b) nelze-li určit stát, ve kterém má tato osoba středisko svých životních zájmů, nebo pokud nemá stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má obvyklé bydliště;

c) jestliže se obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem;

(d) v každém jiném případě příslušné úřady smluvních států vyřeší otázku vzájemnou dohodou.

3. Jestliže osoba jiná než fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího skutečného vedení. Nelze-li určit místo jejího skutečného vedení, vyřeší příslušné úřady smluvních států otázku vzájemnou dohodou.

 

článek 5

Stálá provozovna

1. Pojem „stálá provozovna“ znamená pro účely této smlouvy trvalé místo pro podnikání, jehož prostřednictvím podnik zcela nebo zčásti provozuje svou činnost.

2. Výraz “stálá provozovna” zahrnuje zejména:

a) místo vedení;

b) pobočka;

c) kancelář;

d) továrna;

e) dílna; a

f) důl, vrt ropy nebo plynu, lom nebo jakékoli jiné místo těžby přírodních zdrojů.

3. Termín „stálá provozovna“ také zahrnuje:

a) staveniště, stavební, montážní, instalační nebo bagrovací projekt nebo dozor s tím související, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo činnosti trvají déle než 12 měsíců;

b) poskytování služeb, včetně poradenských služeb, podnikem jednoho smluvního státu prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků zaměstnaných podnikem pro takový účel, ale pouze pokud činnosti této povahy pokračují (pro stejný nebo související projekt) v rámci druhého smluvního státu na období nebo období, která v souhrnu přesahují 365 dnů v jakémkoli 15měsíčním období.

4. [Modified by paragraph 3 of Article 13 of the MLI] [Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se má za to, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje:

   a) použití zařízení pouze za účelem skladování, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku;

   b)udržování zásob zboží nebo zboží patřícího podniku výhradně za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání;

   c) zásobu zboží patřícího podniku udržovat pouze za účelem zpracování jiným podnikem;

   d)udržování trvalého místa pro podnikání výhradně za účelem nákupu zboží nebo zboží nebo sběru informací pro podnik;

   e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem provozování jakékoli jiné činnosti přípravného nebo pomocného charakteru pro podnik;

   f) trvalé místo k podnikání, které se udržuje pouze pro jakoukoli kombinaci činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost stálého zařízení vyplývající z tohoto spojení má přípravný nebo pomocný charakter; .]

   Následující odstavec 3 článku 13 MLI nahrazuje odstavec 4 článku 5 této dohody:

   ČLÁNEK 13 MLI – UMĚLÉ VYCHÁZENÍ STAVU TRVALÉ PROVOZOVNY PROSTŘEDNICTVÍM VÝJIMEK Z KONKRÉTNÍCH ČINNOSTÍ

   (Možnost B)

   Nehledě na to[Article 5 of the Agreement] se rozumí, že výraz “stálá provozovna” nezahrnuje:

   1. a) činnosti konkrétně uvedené v [paragraph 4 of Article 5 of the Agreement] jako činnosti, které se nepovažují za stálou provozovnu, bez ohledu na to, zda tato výjimka ze statutu stálé provozovny závisí na tom, zda činnost má přípravný nebo pomocný charakter, s výjimkou případů, kdy [the provision] výslovně stanoví, že konkrétní činnost se nepovažuje za stálou provozovnu, pokud jde o činnost přípravného nebo pomocného charakteru;
   1. b) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem provozování jakékoli činnosti pro podnik neuvedené v pododst. a), pokud má tato činnost přípravný nebo pomocný charakter;
   1. c) trvalé místo pro podnikání, které se udržuje pouze pro jakoukoli kombinaci činností uvedených v pododstavcích a) a b), pokud celková činnost stálého provozovny vyplývající z této kombinace má přípravný nebo pomocný charakter.
   5. Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, pokud osoba – jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 – jedná jménem podniku a má a obvykle vykonává ve smluvním státě oprávnění uzavírat smlouvy ve jménu podniku se má za to, že tento podnik má v tomto státě stálou provozovnu pro veškeré činnosti, které tato osoba vykonává pro podnik, pokud se činnosti takové osoby neomezují na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud vykonávané prostřednictvím trvalého místa k podnikání, nečiní z tohoto trvalého místa podnikání stálou provozovnu podle ustanovení uvedeného odstavce.
   6. Nepředpokládá se, že podnik má stálou provozovnu v některém smluvním státě pouze proto, že v tomto státě vykonává svou činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jiného nezávislého zástupce, za předpokladu, že tyto osoby jednají v běžném provozu. jejich podnikání.
   7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem v druhém smluvním státě nebo která vykonává činnost v tomto druhém státě (ať už prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), samy o sobě nepředstavují ani jedna společnost stálou provozovnu druhé společnosti.

    

   článek 6

   Příjmy z nemovitého majetku

   1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
   2. Výraz “nemovitý majetek” bude mít význam, jaký má podle práva smluvního státu, ve kterém je tento majetek umístěn. Tento pojem v každém případě zahrnuje majetkové příslušenství nemovitého majetku, hospodářských zvířat a zařízení používaného v zemědělství a lesnictví, práva, na která se vztahují ustanovení obecného práva o pozemkovém vlastnictví, požívací právo k nemovitému majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby. jako protiplnění za obdělávání nebo právo na práci nerostných ložisek, zdrojů a jiných přírodních zdrojů; lodě, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
   3. Ustanovení odstavce 1 se vztahuje na příjmy plynoucí z přímého užívání, nájmu nebo užívání v jakékoli jiné formě nemovitého majetku.
   4. Ustanovení odstavců 1 a 3 se použijí i na příjmy z nemovitého majetku podniku a na příjmy z nemovitého majetku užívaného k výkonu samostatného povolání.

    

   článek 7

   Obchodní zisky

   1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění pouze v tomto státě, pokud podnik nevykonává činnost ve druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Pokud podnik vykonává svou činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičíst této stálé provozovně.
   2. S výhradou ustanovení odstavce 3, pokud podnik jednoho smluvního státu vykonává svou činnost ve druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přičítají se v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by se u ní mohly očekávat. učinit, pokud by šlo o samostatný a samostatný podnik provozující stejnou nebo obdobnou činnost za stejných nebo obdobných podmínek a jednající zcela samostatně s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
   3. Při určování zisků stálé provozovny se připouští odpočet výdajů, které byly vynaloženy pro účely stálé provozovny, včetně nákladů na vedení a všeobecných správních výdajů takto vynaložených, ať už ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, nebo jinde.
   4. Pokud bylo v některém smluvním státě obvyklé určovat zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nebrání tomuto smluvnímu státu, aby určil zisky, které mají být zdaněny takovým rozdělením, které může být obvyklé; přijatá metoda rozdělení však musí být taková, aby výsledek byl v souladu se zásadami obsaženými v tomto článku.
   5. Stálé provozovně se nepřičítají žádné zisky na základě toho, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
   6. Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců určí každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.
   7. Pokud zisky zahrnují položky příjmů, o nichž se pojednává samostatně v jiných článcích této smlouvy, pak ustanovení těchto článků nebudou dotčena ustanoveními tohoto článku.

    

   článek 8

   Námořní a letecká doprava

   1. Zisky, které pobírá podnik jednoho smluvního státu z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě, podléhají zdanění pouze v tomto státě.
   2. Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na zisky z účasti na poolu, společném podniku nebo mezinárodní provozní organizaci.
   3. Pro účely tohoto článku zisky z provozu lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě zahrnují:

   a) zisky z pronájmu lodí nebo letadel bez posádky;

   b) zisky z používání, údržby nebo pronájmu kontejnerů (včetně přívěsů a souvisejícího vybavení pro přepravu kontejnerů) používaných pro přepravu zboží nebo zboží; a

   c) úroky z finančních prostředků souvisejících s provozem lodí nebo letadel; pokud takový pronájem nebo takové použití, údržba nebo pronájem nebo takový zájem, podle okolností, je vedlejší s provozem lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě

   článek 9

   Přidružené podniky

   1. Kde

   a) podnik jednoho smluvního státu se přímo nebo nepřímo účastní řízení, kontroly nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo

   b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na řízení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu a podniku druhého smluvního státu,

   a v každém případě jsou mezi dvěma podniky v jejich obchodních nebo finančních vztazích stanoveny nebo uloženy podmínky, které se liší od podmínek, které by byly uzavřeny mezi nezávislými podniky, pak veškeré zisky, které by bez těchto podmínek připadly jednomu z podniků, ale z důvodu těchto podmínek, které takto nevznikly, mohou být zahrnuty do zisku tohoto podniku a odpovídajícím způsobem zdaněny.

   2. [Nahrazeno odstavcem 1 článku 17 MLI] [Pokud jeden smluvní stát zahrnuje do zisků podniku tohoto státu – a zdaňuje podle toho – zisky, z nichž byl podnik druhého smluvního státu zdaněn v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by připadl podniku prvně zmíněného státu, pokud by podmínky uzavřené mezi těmito dvěma podniky byly takové, jaké by byly uzavřeny mezi nezávislými podniky, pak tento druhý stát přiměřeně upraví částku daně účtované v něm za dohodnuté zisky. Při stanovení takové úpravy se náležitě přihlédne k ostatním ustanovením této smlouvy a příslušné úřady smluvních států se v případě potřeby vzájemně poradí.

      Následující odstavec 1 článku 17 MLI nahrazuje odstavec 2 článku 9 této dohody:

      ČLÁNEK 17 MLI – ODPOVÍDAJÍCÍ ÚPRAVY

      Kde [Contracting State] zahrnuje do zisku podniku toho [Contracting State] – a podle toho zdaňuje – zisky, ze kterých podnik druhého [Contracting State] byla účtována k dani v tomto jiném [Contracting State] a takto zahrnuté zisky jsou zisky, které by připadly podniku prvního jmenovaného [Contracting State] pokud by podmínky uzavřené mezi těmito dvěma podniky byly ty, které by byly uzavřeny mezi nezávislými podniky, pak to druhé [Contracting State] přiměřeně upraví výši daně z těchto zisků. Při stanovení takové úpravy se náležitě přihlédne k ostatním ustanovením[the Agreement] a příslušnými orgány České republiky[Contracting States] v případě potřeby vzájemně konzultují.

       

      článek 10

      Dividendy

      1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentovi druhého smluvního státu, podléhají, pokud je příjemce skutečným vlastníkem dividend, zdanění pouze v tomto druhém státě. Tento odstavec nemá vliv na zdanění společnosti s ohledem na zisky, z nichž jsou dividendy vypláceny.
      2. Výraz „dividendy“, jak je použit v tomto článku, označuje příjmy z akcií, „jouissance“ akcií nebo „jouissance“ práv, těžebních akcií, zakladatelských akcií nebo jiných práv, která nejsou pohledávkami, podíly na ziscích, jakož i příjmy z jiná práva společnosti, která podléhají stejnému zdanění jako příjem z akcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost provádějící distribuci rezidentem.
      3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí, pokud skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává podnikatelskou činnost ve druhém smluvním státě, jehož je společnost vyplácející dividendy rezidentem, prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto jiném státě nezávislé osobní služby ze stálé základny, která se tam nachází, a podíl, z něhož se vyplácejí dividendy, je fakticky spojen s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14, podle toho, o jaký případ jde.
      4. Pokud společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, pobírá zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, tento druhý stát nesmí uvalit žádnou daň na dividendy vyplácené společností, s výjimkou případů, kdy jsou tyto dividendy vypláceny rezidentovi tohoto druhého státu. státu nebo pokud je podíl, z něhož jsou dividendy vypláceny, fakticky spojen se stálou provozovnou nebo stálou základnou umístěnou v tomto druhém státě, ani nepodléhá nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když dividendy vyplacené nebo nerozdělené zisky sestávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo příjmů pocházejících v takovém jiném státě.

       

      článek 11

      Zájem

      1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a skutečně vlastněné rezidentem druhého smluvního státu podléhají zdanění pouze v tomto druhém státě.
      2. Výraz „úroky“, jak je použit v tomto článku, označuje příjem z dluhových pohledávek všeho druhu, ať již zajištěné hypotékou či nikoliv a bez ohledu na to, zda mají právo podílet se na ziscích dlužníka, a zejména příjmy z vládních cenných papírů a příjmy z dluhopisů nebo dluhopisů, včetně prémií a cen spojených s těmito cennými papíry, dluhopisy nebo dluhopisy. Penále za pozdní platbu se pro účely tohoto článku nepovažuje za úrok.
      3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí, pokud skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává podnikatelskou činnost ve druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, prostřednictvím stálé provozovny, která se tam nachází, nebo vykonává-li v tomto druhém státě svou činnost. Státní nezávislé osobní služby z tam umístěné stálé základny a pohledávka, za kterou se platí úrok, je fakticky spojena s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14, podle toho, o jaký případ jde.
      4. Pokud z důvodu zvláštního vztahu mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi nimi oběma a jinou osobou částka úroku s ohledem na pohledávku, za kterou se platí, přesahuje částku, která by byla dohodnou-li se plátce a skutečný vlastník, pokud takový vztah neexistuje, použijí se ustanovení tohoto článku pouze na posledně uvedenou částku. V takovém případě část plateb, která ji přesahuje, bude zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

       

      článek 12

      Autorské poplatky

      1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentovi druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
      2. Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, ve kterém mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, ale je-li skutečný vlastník licenčních poplatků rezidentem druhého smluvního státu, daň takto stanovená nepřesáhne 7 procent z hrubé částky licenčních poplatků.
      3. Výraz „licenční poplatky“, jak je použit v tomto článku, označuje platby jakéhokoli druhu přijaté jako protiplnění za použití nebo právo na použití jakéhokoli autorských práv k literárnímu, uměleckému nebo vědeckému dílu, včetně kinematografických filmů nebo filmů nebo pásek používaných pro rozhlas. nebo televizní vysílání, jakýkoli patent, ochranná známka, návrh nebo model, plán, tajný vzorec nebo postup nebo informace týkající se průmyslových, obchodních nebo vědeckých zkušeností.
      4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, pokud skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává podnikatelskou činnost ve druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, prostřednictvím stálé provozovny tam umístěné nebo že jiný stát nezávislé osobní služby z tam umístěné stálé základny a právo nebo majetek, za něž se licenční poplatky platí, je fakticky spojeno s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14, podle toho, o jaký případ jde.
      5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, pokud je plátcem rezident tohoto státu. Pokud však osoba platící licenční poplatky, ať už je rezidentem některého smluvního státu či nikoli, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, v souvislosti s nimiž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a takové licenční poplatky jsou hrazeny takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou, pak se má za to, že tyto licenční poplatky mají zdroj ve státě, ve kterém se stálá provozovna nebo stálá základna nachází.
      6. Pokud z důvodu zvláštního vztahu mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi nimi oběma a jinou osobou částka licenčních poplatků s ohledem na použití, právo nebo informaci, za které jsou placeny, přesáhne částku, která byli by se plátci a skutečný vlastník dohodli, kdyby takový vztah neexistoval, ustanovení tohoto článku se použijí pouze na posledně uvedenou částku. V takovém případě část plateb, která ji přesahuje, bude zdaněna podle právních předpisů každého smluvního státu s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy.

       

      článek 13

      Kapitálové zisky

      1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
      2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je součástí obchodního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo movitého majetku náležejícího k pevné základně dostupné rezidentovi jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě Smluvní stát za účelem výkonu nezávislých osobních služeb, včetně takových zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
      3. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku náležejícího k provozování takových lodí nebo letadel, podléhají zdanění pouze v tomto státě.
      4. Zisky ze zcizení jakéhokoli jiného majetku, než který je uveden v předchozích odstavcích tohoto článku, podléhají zdanění pouze ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem.

       

      článek 14

      Nezávislé osobní služby

      1. Příjmy, které pobírá fyzická osoba, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ze služeb nebo jiných činností nezávislého charakteru, podléhají zdanění pouze v tomto státě, s výjimkou následujících okolností, kdy mohou být tyto příjmy zdaněny také ve druhém smluvním státě :

      a) pokud má stálou základnu pravidelně k dispozici ve druhém smluvním státě za účelem výkonu svých činností; v takovém případě může být v tomto druhém smluvním státě zdaněna pouze taková část příjmů, kterou lze přičíst této stálé základně; nebo

      (b) jestliže jeho pobyt ve druhém smluvním státě trvá po dobu nebo období přesahující v úhrnu 365 dnů v jakémkoli 15měsíčním období; v takovém případě může být v tomto druhém státě zdaněna pouze část příjmů, kterou pobírá z jeho činností vykonávaných v tomto druhém státě.

      2. Výraz „svobodné povolání“ zahrnuje zejména samostatné činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i samostatné činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních.

      článek 15

      Závislé osobní služby

      1. S výhradou ustanovení článků 16, 18 a 19 podléhají platy, mzdy a jiné podobné odměny, které rezident jednoho smluvního státu pobírá z důvodu zaměstnání, zdanění pouze v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li zaměstnání takto vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě.
      2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1, odměny pobírané rezidentem jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě podléhají zdanění pouze v prvně uvedeném státě, pokud:

      a) příjemce je přítomen v druhém státě po dobu nebo období nepřesahující v úhrnu 183 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končící v dotyčném kalendářním roce; a

      b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo na účet zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu; a

      c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny nebo stálé základny, které má zaměstnavatel ve druhém státě.

      3. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku budou odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla provozovaného v mezinárodní dopravě podnikem jednoho smluvního státu zdaněny pouze v tomto státě. Pobírá-li však odměny rezident druhého smluvního státu, mohou být rovněž zdaněny v tomto druhém státě.

       

      článek 16

      Honoráře ředitelů

      Tantiémy a jiné podobné platby, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen představenstva společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

       

      článek 17

      Umělci a sportovci

      1. Bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 příjmy, které rezident jednoho smluvního státu pobírá jako bavič, jako je divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec, z jeho osobních činností vykonávaných v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
      2. Pokud příjmy v souvislosti s osobními činnostmi vykonávanými bavičem nebo sportovcem nebo v souvislosti s nimi neplynou tomuto baviči nebo sportovci samotnému, ale jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněny ve Smluvní stát, ve kterém jsou činnosti baviče nebo sportovce vykonávány.
      3. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí na příjmy pobírané z činností vykonávaných ve smluvním státě umělcem nebo sportovcem, pokud je návštěva tohoto státu zcela nebo převážně financována z veřejných prostředků jednoho nebo obou smluvních států nebo místních orgány nebo jejich statutární orgány. V takovém případě budou příjmy zdaněny pouze ve smluvním státě, ve kterém je umělec nebo sportovec rezidentem.

       

      článek 18

      Důchody

      1. S výhradou ustanovení odstavce 2 článku 19 penze a jiné podobné odměny vyplácené rezidentovi jednoho smluvního státu z důvodu předchozího zaměstnání podléhají zdanění pouze v tomto státě.
      2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 penze a jiné platby vyplácené v rámci systému sociálního zabezpečení jednoho smluvního státu podléhají zdanění pouze v tomto státě.
      3. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 penze a jiné podobné odměny (včetně jednorázových plateb) mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentovi druhého smluvního státu podléhají zdanění pouze v prvně uvedeném státě za předpokladu, že tyto platby z příspěvků placených do nebo z rezerv provedených v rámci penzijního plánu příjemcem nebo jeho jménem a že tyto příspěvky, rezervy nebo penze nebo jiné podobné odměny podléhaly zdanění v prvně uvedeném státě podle běžných pravidel jeho zdanění zákony.

       

      článek 19

      Státní služba

      a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny vyplácené jedním smluvním státem nebo místním úřadem nebo jeho statutárním orgánem fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo úřadu nebo orgánu podléhají zdanění pouze v tomto státě.

      (b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění pouze ve druhém smluvním státě, pokud jsou služby prokazovány v tomto státě a fyzická osoba je rezidentem tohoto státu, který:

      i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo

      (ii) nestal se rezidentem tohoto státu pouze za účelem poskytování služeb.

      a) Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 penze a jiné podobné odměny vyplácené jedním smluvním státem nebo místním úřadem nebo jeho statutárním orgánem nebo z fondů vytvořených tímto smluvním státem nebo místním úřadem nebo jejich statutárním orgánem fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo úřadu nebo subjekt podléhají dani pouze v tomto státě.

      (b) Takové penze a jiné podobné odměny však podléhají zdanění pouze ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu.

      3. Ustanovení článků 15, 16, 17 a 18 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny za služby prokázané v souvislosti s podnikatelskou činností vykonávanou některým smluvním státem nebo místním úřadem nebo jejich statutárním orgánem.

       

      článek 20

      Studentské platby

      které student nebo obchodní učeň, který je nebo byl bezprostředně před návštěvou jednoho smluvního státu rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně uvedeném státě pouze za účelem svého vzdělání nebo výcviku, přijímá za účelem své výživy, vzdělání nebo výcvik nebudou v tomto státě zdaněny za předpokladu, že takové platby pocházejí ze zdrojů mimo tento stát.

      článek 21

      Jiný příjem

      1. Položky příjmů rezidenta smluvního státu, ať mají zdroj kdekoli, neuvedené v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění pouze v tomto státě.
      2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku definovaného v článku 6 odst. 2, pokud příjemce těchto příjmů, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává ve druhém smluvním státě činnost prostřednictvím stálou provozovnu tam umístěnou nebo vykonává v tomto jiném státě nezávislé osobní služby z tam umístěné stálé základny a právo nebo majetek, za které se vyplácí příjem, je fakticky spojeno s takovou stálou provozovnou nebo stálou základnou. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14, podle toho, o jaký případ jde.
      3. Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2 mohou být příjmy rezidenta jednoho smluvního státu, které nejsou uvedeny v předchozích článcích této smlouvy a které mají zdroj ve druhém smluvním státě, rovněž zdaněny v tomto druhém státě.

       

      článek 22

      Hlavní město

      1. Majetek představovaný nemovitým majetkem uvedeným v článku 6, vlastněným rezidentem jednoho smluvního státu a umístěným ve druhém smluvním státě, může být zdaněn v tomto druhém státě.
      2. Majetek představovaný movitým majetkem tvořícím součást obchodního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo movitým majetkem náležejícím k pevné základně, kterou má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě za účelem výkonu nezávislých osobních služeb mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
      3. Kapitál představovaný loděmi a letadly provozovanými v mezinárodní dopravě rezidentem jednoho smluvního státu a movitým majetkem souvisejícím s provozováním takových lodí a letadel podléhá zdanění pouze v tomto státě. 4. Všechny ostatní části kapitálu rezidenta jednoho smluvního státu podléhají zdanění pouze v tomto státě.

      článek 23

      Vyloučení dvojího zdanění

      1. V Singapuru se zamezí dvojímu zdanění takto: Pokud má rezident Singapuru příjem z Lucemburska, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Lucembursku, Singapur bude v souladu se svými zákony týkajícími se slevy jako kreditu na singapurskou daň splatnou v jiné zemi než Singapur, povolit lucemburskou daň zaplacenou, ať už přímo nebo srážkou, jako zápočet proti singapurské dani splatné z příjmu tohoto rezidenta. Pokud je takovým příjmem dividenda vyplácená společností, která je rezidentem Lucemburska, rezidentovi Singapuru, což je společnost vlastnící přímo nebo nepřímo nejméně 10 procent akciového kapitálu první uvedené společnosti, bude úvěr zohlednit lucemburskou daň zaplacenou touto společností z části jejích zisků, z níž jsou vypláceny dividendy.
      2. V Lucembursku se dvojímu zdanění zabrání takto: S výhradou ustanovení lucemburského práva o vyloučení dvojího zdanění, která neovlivní obecný princip této smlouvy, bude dvojí zdanění vyloučeno následovně

      a) Pokud rezident Lucemburska pobírá příjem nebo vlastní kapitál, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Singapuru, Lucembursko bude s výhradou ustanovení pododstavců (b), c) a d), osvobodit tyto příjmy nebo majetek od daně, ale může pro výpočet částky daně ze zbývajících příjmů nebo majetku rezidenta použít stejné sazby daně, jako kdyby tyto příjmy nebo majetek osvobozeny nebyly.

      (b) Pokud má rezident Lucemburska příjem, který může být v souladu s ustanoveními článku 12, článku 17 a článku 21 zdaněn v Singapuru, Lucembursko povolí srážku z daně z příjmu fyzických osob nebo korporační daň tohoto rezidenta částku rovnající se dani zaplacené v Singapuru. Takový odpočet však nepřesáhne tu část daně vypočtené před srážkou, která připadá na takové položky příjmu pocházející ze Singapuru.

      (c) Ustanovení pododstavce (a) se nevztahují na příjmy pocházející nebo kapitál vlastněný rezidentem Lucemburska, kde Singapur uplatňuje ustanovení této smlouvy k osvobození takového příjmu nebo kapitálu od daně nebo uplatňuje ustanovení odstavce 2 článku 12 k takovému příjmu.

      (d) Pokud společnost, která je rezidentem Lucemburska, získává dividendy ze singapurských zdrojů, Lucembursko osvobodí tyto dividendy od daně za předpokladu, že společnost, která je rezidentem Lucemburska, přímo drží alespoň 10 procent kapitálu společnosti vyplácející dividendy od začátku účetního roku a pokud tato společnost podléhá v Singapuru dani z příjmu odpovídající lucemburské dani z příjmu právnických osob. Výše uvedené akcie singapurské společnosti jsou za stejných podmínek osvobozeny od lucemburské daně z kapitálu. Osvobození podle tohoto pododstavce platí také bez ohledu na to, že singapurská společnost je v Singapuru osvobozena od daně nebo zdaněna sníženou sazbou v souladu se singapurskými zákony, které poskytují pobídky na podporu hospodářského rozvoje v Singapuru.

       

      článek 24

      Nediskriminace

      1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou ve druhém smluvním státě podrobeni žádnému zdanění nebo povinnostem s tím spojeným, které by bylo jiné nebo těžší než zdanění a s ním spojené povinnosti, které platí pro státní příslušníky tohoto druhého státu za stejných okolností, zejména s ohledem na bydliště, jsou nebo mohou být podrobeny.
      2. Zdanění stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu vykonávajících stejné činnosti.
      3. Nic v tomto článku nelze vykládat jako závazek smluvního státu poskytnout:

      a) rezidenty druhého smluvního státu jakékoli osobní úlevy, úlevy a snížení pro daňové účely, které poskytuje svým vlastním rezidentům; nebo

      b) státním příslušníkům druhého smluvního státu ty osobní úlevy, úlevy a snížení pro daňové účely, které přiznává svým vlastním státním příslušníkům, kteří nejsou rezidenty tohoto státu, nebo takovým jiným osobám, které mohou být uvedeny v daňových zákonech tohoto státu.

      4. S výjimkou případů, kdy se použijí ustanovení čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 4 nebo čl. 12 odst. 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné platby vyplácené podnikem jednoho smluvního státu rezidentovi druhého smluvního státu, pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku odečitatelné za stejných podmínek, jako kdyby byly vyplaceny rezidentovi prvně uvedeného státu. Podobně jakékoli dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči rezidentovi druhého smluvního státu budou pro účely stanovení zdanitelného kapitálu takového podniku odčitatelné za stejných podmínek, jako kdyby byly smluvně sjednány s rezidentem druhého smluvního státu. prvně zmíněný stát.
      5. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti vlastněn nebo ovládán, přímo nebo nepřímo, jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nepodléhají v prvně uvedeném státě žádnému zdanění ani žádným povinnostem spojeným s což je jiné nebo více zatěžující než zdanění a související požadavky, kterým jsou nebo mohou podléhat jiné podobné podniky prvně uvedeného státu.
      6. Pokud smluvní stát poskytuje svým státním příslušníkům daňové pobídky určené k podpoře hospodářského nebo sociálního rozvoje v souladu se svou vnitrostátní politikou a kritérii, nebude to vykládáno jako diskriminace podle tohoto článku. 7. Ustanovení tohoto článku se použijí na daně, které jsou předmětem této smlouvy.

       

      článek 25

      Postup při vzájemné dohodě

      1. Pokud se osoba domnívá, že jednání jednoho nebo obou smluvních států pro ni má za následek nebo bude mít za následek zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může bez ohledu na opravné prostředky stanovené vnitrostátním právem těchto států předložit jeho případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem, nebo, spadá-li jeho případ podle odstavce 1 článku 24, příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení o opatření vedoucím ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními smlouvy.
      2. Pokud se příslušný úřad jeví jako oprávněná a není-li sám schopen dospět k uspokojivému řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu s cílem vyhýbání se zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoli dosažená dohoda bude provedena bez ohledu na jakékoli časové limity ve vnitrostátním právu smluvních států
      4. Příslušné úřady smluvních států se vynasnaží vyřešit vzájemnou dohodou jakékoli obtíže nebo pochybnosti, které vzniknou při výkladu nebo uplatňování této smlouvy. Mohou spolu rovněž konzultovat zamezení dvojího zdanění v případech, které nejsou stanoveny ve smlouvě.
      5. Příslušné úřady smluvních států mohou spolu komunikovat přímo za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců

      Na tuto smlouvu se vztahuje následující část VI MLI:12

      ČÁST VI MLI (ARBITRACE)

      článek 19

      (Závazná arbitráž) MLI

      1. Kde:
      1. a) pod[paragraph 1 of Article 25 of this Agreement] , osoba předložila případ příslušnému orgánu a[Contracting State] na základě toho, že akce jednoho nebo obou[Contracting States] vedly pro tuto osobu ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními[the Agreement] ; a
      1. b) příslušné orgány nejsou schopny dosáhnout dohody o vyřešení tohoto případu podle [paragraph 2 of Article 25 of the Agreement], ve lhůtě dvou let počínaje dnem zahájení uvedeným v odstavci 8 nebo 9 [of Article 19 of the MLI]podle okolností (pokud před uplynutím této lhůty příslušné orgány [Contracting States] souhlasili s jinou lhůtou pro tento případ a vyrozuměli osobu, která případ předložila, o takovém souhlasu),

      jakékoli nevyřešené záležitosti vyplývající z případu budou, pokud o to osoba písemně požádá, předloženy k rozhodčímu řízení způsobem popsaným v[Part VI of the MLI] podle jakýchkoli pravidel nebo postupů dohodnutých příslušnými orgány České republiky[Contracting States] podle ustanovení[paragraph 10 of Article 19 of the MLI] .

      2. Pokud příslušný orgán pozastavil postup vzájemné dohody uvedený v odstavci 1 [of Article 19 of the MLI] protože případ týkající se jedné nebo více stejných otázek je projednáván u soudu nebo správního soudu, lhůta stanovená v odst. 1 písm. [of Article 19 of the MLI] se zastaví, dokud nebude vydáno konečné rozhodnutí soudem nebo správním soudem nebo dokud nebude případ pozastaven či stažen. Kromě toho, pokud se osoba, která případ předložila, a příslušný orgán dohodly na pozastavení postupu vzájemné dohody, lhůta stanovená v odst. 1 písm.[of Article 19 of the MLI] se zastaví, dokud nebude pozastavení zvednuto.
      3. Pokud se oba příslušné orgány dohodnou, že osoba přímo dotčená případem neposkytla včas žádné dodatečné podstatné informace požadované kterýmkoli příslušným orgánem po začátku období stanoveného v odst. 1 pododstavci b) [of Article 19 of the MLI], lhůta uvedená v odst. 1 písm. b). [of Article 19 of the MLI] se prodlouží o dobu rovnající se období počínajícím dnem, kdy byly informace vyžádány, a končící dnem, kdy byly tyto informace poskytnuty.
      5. a) Rozhodčí rozhodnutí ve vztahu k otázkám předloženým k rozhodčímu řízení bude provedeno prostřednictvím vzájemné dohody týkající se případu uvedeného v odstavci 1.[of Article 19 of the MLI] . Rozhodnutí arbitráže je konečné.
      1. b) Rozhodčí rozhodnutí je pro oba závazné[Contracting States] kromě následujících případů:
      1. i) pokud osoba přímo dotčená případem nepřijme vzájemnou dohodu, která provádí rozhodčí rozhodnutí. V takovém případě nebude případ způsobilý k dalšímu posouzení příslušnými orgány. Vzájemná dohoda, kterou se provádí rozhodčí rozhodnutí ve věci, se považuje za nepřijatou osobou přímo dotčenou případem, pokud kterákoli osoba přímo dotčená případem neučiní do 60 dnů ode dne, kdy oznámení o vzájemné dohodě je osobě zasláno, stáhnout všechny záležitosti řešené ve vzájemné dohodě, kterou se provádí rozhodčí rozhodnutí, z posouzení kterýmkoli soudem nebo správním soudem nebo jinak ukončit probíhající soudní nebo správní řízení týkající se těchto otázek způsobem v souladu s touto vzájemnou dohodou.
      1. ii) pokud pravomocné rozhodnutí soudů jednoho z[Contracting States] rozhodl, že rozhodčí řízení je neplatné. V takovém případě žádost o rozhodčí řízení podle odst. 1[of Article 19 of the MLI] bude považováno za neprovedené a rozhodčí řízení se bude považovat za neproběhlé (s výjimkou pro účely článků 21 (Důvěrnost rozhodčího řízení) a 25 (Náklady rozhodčího řízení)[of the MLI] ). V takovém případě lze podat novou žádost o rozhodčí řízení, pokud příslušné orgány nesouhlasí s tím, že by taková nová žádost neměla být povolena.

      iii) vede-li osoba přímo dotčená případem soudní spor o otázkách, které byly vyřešeny ve vzájemné dohodě k provedení rozhodčího rozhodnutí, u kteréhokoli soudu nebo správního soudu.

      5. Příslušný orgán, který obdržel původní žádost o postup vzájemné dohody, jak je popsáno v pododstavci a) odstavce 1[of Article 19 of the MLI] do dvou kalendářních měsíců od obdržení žádosti:
      1. a) zaslat oznámení osobě, která případ předložila, že žádost obdržela; a
      1. b) zašle oznámení o této žádosti spolu s kopií žádosti příslušnému orgánu druhé strany[Contracting State] .
      6. Do tří kalendářních měsíců poté, co příslušný orgán obdrží žádost o postup vzájemné dohody (nebo její kopii od příslušného orgánu druhé[Contracting State] ) buď:
      1. a) oznámí osobě, která případ předložila, a jinému příslušnému orgánu, že obdržela informace nezbytné k věcnému posouzení případu; nebo
      1. b) požadovat za tímto účelem od této osoby dodatečné informace.
      7. Pokud podle odst. 6 písm. b). [of Article 19 of the MLI]pokud si jeden nebo oba příslušné orgány vyžádaly od osoby, která případ předložila, dodatečné informace nezbytné k věcnému posouzení případu, příslušný orgán, který si dodatečné informace vyžádal, do tří kalendářních měsíců od obdržení dodatečných informací od této osoby , uvědomí tuto osobu a další příslušný orgán buď:
      1. a) že obdržel požadované informace; nebo
      2. b) že některé požadované informace stále chybí.
      8. Pokud žádný příslušný orgán nepožádal o dodatečné informace podle odst. 6 písm. b).[of Article 19 of the MLI] , počáteční datum uvedené v odstavci 1[of Article 19 of the MLI] bude dřívější z:
      1. a) den, kdy oba příslušné orgány vyrozumí osobu, která případ předložila podle odst. 6 písm.[of Article 19 of the MLI] ; a
      1. b) datum, které je tři kalendářní měsíce po oznámení příslušnému orgánu druhé strany[Contracting State] podle odst. 5 písm. b).[of Article 19 of the MLI] .
      9. Pokud byly požadovány dodatečné informace podle odst. 6 písm. b).[of Article 19 of the MLI] , počáteční datum uvedené v odstavci 1[of Article 19 of the MLI] bude dřívější z:
      1. a) poslední den, kdy příslušné orgány, které si vyžádaly dodatečné informace, vyrozuměly osobu, která případ předložila, a další příslušný orgán podle odst. 7 písm.[of Article 19 of the MLI] ; a
      1. b) datum, které je tři kalendářní měsíce poté, co oba příslušné orgány obdržely všechny informace požadované kterýmkoli příslušným orgánem od osoby, která případ předložila.

      Pokud však jeden nebo oba příslušné orgány zašlou oznámení uvedené v odst. 7 pododstavci b).[of Article 19 of the MLI] , takové oznámení se považuje za žádost o dodatečné informace podle odst. 6 písm. b).[of Article 19 of the MLI] .

      10. Příslušné orgány[Contracting States] po vzájemné dohodě podle[Article 25 of the Agreement] vyřešit způsob použití ustanovení obsažených v[Part VI of the MLI] včetně minimálních informací nezbytných pro každý příslušný orgán k věcnému posouzení případu. Taková dohoda bude uzavřena před datem, kdy nevyřešené problémy v případu budou poprvé způsobilé k předložení rozhodčímu řízení, a poté může být čas od času změněna
      11. Bez ohledu na ostatní ustanovení[Article 19 of the MLI] ,
      1. a) jakýkoli nevyřešený problém vyplývající z postupu vzájemné dohody jinak v rámci arbitrážního procesu stanoveného tímto[the MLI] nebude předložen k rozhodčímu řízení, pokud o této otázce již rozhodl soud nebo správní soud některého z nich[Contracting State] ;
      1. b) pokud kdykoli poté, co byla podána žádost o rozhodčí řízení a předtím, než rozhodčí soud doručí své rozhodnutí příslušným orgánům[Contracting States] , o věci rozhoduje soud nebo správní soud některého z nich[Contracting States] , bude rozhodčí řízení ukončeno.

      článek 20

      (Jmenování arbitrů) MLI

      1. S výjimkou rozsahu, v jakém příslušné orgány[Contracting States] vzájemně dohodnout odlišná pravidla, odstavce 2 až 4[of Article 20 of the MLI] se použije pro účely[Part VI of the MLI] .
      2. Jmenování členů rozhodčího soudu se řídí následujícími pravidly:
      1. a) Rozhodčí tribunál se skládá ze tří jednotlivých členů s odbornými znalostmi nebo zkušenostmi v mezinárodních daňových záležitostech.
      1. b) Každý příslušný orgán jmenuje člena jednoho panelu do 60 dnů od data žádosti o rozhodčí řízení podle čl. 19 odst. 1.[of the MLI] . Takto jmenovaní členové dvou senátů do 60 dnů od svého jmenování jmenují třetího člena, který bude vykonávat funkci předsedy rozhodčího tribunálu. Předseda nesmí být státním příslušníkem ani rezidentem žádné z nich[Contracting State] .
      1. c) Každý člen jmenovaný do rozhodčího tribunálu musí být nestranný a nezávislý na příslušných úřadech, daňových správách a ministerstvech financí [Contracting States] a všech osob přímo dotčených případem (stejně jako jejich poradců) v době přijetí jmenování, zachovat svou nestrannost a nezávislost po celou dobu řízení a po přiměřenou dobu se poté vyhýbat jakémukoli jednání, které by mohlo poškodit vzhled nestrannosti a nezávislosti rozhodců ve vztahu k řízení.
      3. V případě, že příslušný orgán a [Contracting State] nejmenuje člena rozhodčího tribunálu způsobem a ve lhůtách uvedených v odstavci 2 [of Article 20 of the MLI] nebo odsouhlasené příslušnými orgány České republiky [Contracting States], člena jmenuje jménem tohoto příslušného orgánu nejvyšší úředník Centra pro daňovou politiku a správu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, který není státním příslušníkem žádné z těchto zemí. [Contracting State].
      4. Pokud dva původní členové rozhodčího tribunálu nejmenují předsedu způsobem a ve lhůtách uvedených v odstavci 2 [of Article 20 of the MLI] nebo odsouhlasené příslušnými orgány České republiky [Contracting States], předsedu jmenuje nejvyšší úředník Centra pro daňovou politiku a správu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, který není státním příslušníkem žádné z těchto zemí. [Contracting State].

      článek 21

      (Důvěrnost rozhodčího řízení) MLI

      1. Výhradně pro účely aplikace ustanovení[Part VI of the MLI] a ustanovení o[the Agreement] a vnitrostátních zákonů [Contracting States] v souvislosti s výměnou informací, důvěrností a administrativní pomocí se členové rozhodčího tribunálu a maximálně tři zaměstnanci na člena (a budoucí rozhodci pouze v rozsahu nezbytném k ověření jejich schopnosti plnit požadavky rozhodců) považují za být osobami nebo orgány, kterým mohou být informace zpřístupněny. Informace obdržené rozhodčím tribunálem nebo potenciálními rozhodci a informace, které příslušné orgány obdrží od rozhodčího tribunálu, se považují za informace, které jsou vyměňovány podle ustanovení[the Agreement] související s výměnou informací a administrativní pomocí.
      2. Příslušné orgány [Contracting States] zajistí, aby se členové rozhodčího tribunálu a jejich zaměstnanci před svým jednáním v rozhodčím řízení písemně dohodli, že budou s jakýmikoli informacemi souvisejícími s rozhodčím řízením zacházet v souladu s povinností mlčenlivosti a mlčenlivosti popsanými v ustanoveních [the Agreement] související s výměnou informací a administrativní pomocí a podle platných zákonů České republiky [Contracting States].

      článek 22

      (Řešení případu před uzavřením rozhodčího řízení) MLI

      Pro účely[Part VI of the MLI] a ustanovení o [the Agreement] které stanoví řešení případů vzájemnou dohodou, postup vzájemné dohody, jakož i rozhodčí řízení ve vztahu k věci skončí, pokud kdykoli po podání žádosti o rozhodčí řízení a dříve, než rozhodčí soud doručí své rozhodnutí. rozhodnutí příslušným orgánům ČR [Contracting States]:

      1. a) příslušné orgány České republiky[Contracting States] dosáhnout vzájemné dohody o vyřešení případu; nebo
      1. b) osoba, která případ předložila, vezme zpět žádost o rozhodčí řízení nebo žádost o postup vzájemné dohody.

      článek 23

      (Typ arbitrážního procesu) MLI

      Rozhodčí řízení konečné nabídky

      1. S výjimkou rozsahu, v jakém příslušné orgány[Contracting States] se vzájemně dohodnou na jiných pravidlech, platí pro rozhodčí řízení podle níže uvedená pravidla[Part VI of the MLI] :
      1. a) Poté, co je případ předložen k arbitráži, příslušný orgán každého z nich [Contracting State] předloží rozhodčímu tribunálu do data stanoveného dohodou návrh usnesení, který řeší všechny nevyřešené problémy v daném případě (s přihlédnutím ke všem dohodám, jichž bylo v tomto případě dříve dosaženo mezi příslušnými orgány [Contracting States]). Navrhované usnesení se omezí na uvedení konkrétních peněžních částek (například příjmů nebo výdajů) nebo tam, kde je to uvedeno, maximální sazby daně účtované podle[the Agreement] , pro každou úpravu nebo obdobnou záležitost v daném případě. V případě, kdy příslušné orgány [Contracting States] nebyli schopni dosáhnout dohody v otázce týkající se podmínek pro aplikaci ustanovení [the Agreement] (dále jen „prahová otázka“), např. zda je fyzická osoba rezidentem nebo zda existuje stálá provozovna, mohou příslušné orgány předkládat alternativní návrhy usnesení k otázkám, jejichž určení závisí na vyřešení takového prahové otázky.
      1. b) Příslušný orgán každého z nich[Contracting State] může rovněž předložit podpůrný poziční dokument k posouzení rozhodčímu tribunálu. Každý příslušný orgán, který předloží navrhované usnesení nebo podpůrné stanovisko, poskytne kopii druhému příslušnému orgánu do data, kdy mělo být navrhované usnesení a podpůrné stanovisko splatné. Každý příslušný orgán může rovněž předložit rozhodčímu tribunálu do data stanoveného dohodou odpověď týkající se navrhovaného řešení a podpůrný dokument předložený druhým příslušným orgánem. Kopie každé předložené odpovědi se poskytne druhému příslušnému orgánu do data, kdy měla být odpověď předložena.
      1. c) Rozhodčí tribunál vybere jako své rozhodnutí jedno z navrhovaných usnesení pro případ předložený příslušnými orgány s ohledem na každou záležitost a jakékoli prahové otázky a nezahrnuje odůvodnění ani žádné jiné vysvětlení rozhodnutí. Rozhodnutí arbitráže bude přijato prostou většinou členů senátu. Rozhodčí tribunál doručí své rozhodnutí písemně příslušným orgánům[Contracting States] . Rozhodčí rozhodnutí nemá žádnou precedenční hodnotu.
      5. Před zahájením rozhodčího řízení budou příslušné orgány sp [Contracting States] zajistí, aby každá osoba, která případ předložila, a jejich poradci písemně souhlasili s tím, že nesdělí žádné další osobě žádné informace, které v průběhu rozhodčího řízení obdržel od příslušného orgánu nebo od rozhodčího tribunálu. Postup vzájemné dohody podle [the Agreement], jakož i rozhodčí řízení podle [Part VI of the MLI], s ohledem na případ skončí, pokud kdykoli po podání žádosti o rozhodčí řízení a předtím, než rozhodčí soud doručí své rozhodnutí příslušným orgánům [Contracting States], osoba, která případ předložila, nebo jeden z poradců této osoby tuto dohodu podstatně poruší

      článek 25

      (Náklady rozhodčího řízení) MLI

      V rozhodčím řízení pod[Part VI of the MLI] , poplatky a výdaje členů rozhodčího senátu, jakož i případné náklady vzniklé v souvislosti s rozhodčím řízením.[Contracting States] , ponese[Contracting States] způsobem, který bude vyřešen vzájemnou dohodou mezi příslušnými orgány České republiky[Contracting States] . Pokud taková dohoda neexistuje, každý[Contracting State] nese své vlastní náklady a náklady svého jmenovaného člena panelu. Náklady na předsedu rozhodčího senátu a další výdaje spojené s vedením rozhodčího řízení nese[Contracting States] rovným dílem. Odstavce 2 a 3 článku 26 (Slučitelnost) MLI

      2. Jakýkoli nevyřešený problém vyplývající z postupu vzájemné dohody jinak v rámci arbitrážního procesu stanoveného v [Part VI of the MLI] nebudou předloženy k rozhodčímu řízení, pokud problém spadá do rozsahu případu, pro který byl dříve zřízen rozhodčí soud nebo podobný orgán v souladu s dvoustrannou nebo mnohostrannou úmluvou, která stanoví povinné závazné rozhodčí řízení nevyřešených otázek vyplývajících z případ postupu vzájemné dohody.
      3. [Nothing]v[Part VI of the MLI] bude mít vliv na plnění širších závazků týkajících se rozhodčího řízení nevyřešených otázek vzniklých v rámci postupu vzájemné dohody vyplývající z jiných úmluv, na které se[Contracting States] jsou nebo se stanou stranami. 28 odst. 2 písm. a) MLI

      V souladu s pododstavcem a) odstavce 2 článku 28 MLI Singapur formuluje následující výhrady, pokud jde o rozsah případů, které budou způsobilé pro rozhodčí řízení podle ustanovení části VI MLI:

      1. a) Singapurská republika si vyhrazuje právo vyloučit z oblasti působnosti části VI (Rozhodčí řízení) případy zahrnující použití jejích obecných vnitrostátních pravidel proti vyhýbání se daňovým povinnostem obsažených v § 33 zákona o dani z příjmu, judikatury nebo právních doktrín. Veškerá následná ustanovení nahrazující, pozměňující nebo aktualizované tato pravidla zamezující vyhýbání se daňovým povinnostem budou rovněž chápána. Singapurská republika oznámí depozitáři všechna taková následná ustanovení.
      1. b) Pokud se výhrada učiněná druhou smluvní jurisdikcí k dohodě o kryté dani podle čl. 28 odst. 2 písm. a) týká výhradně jejího vnitrostátního práva (včetně legislativních ustanovení, judikatury, soudních doktrín a sankcí), Singapurská republika si vyhrazuje právo vyloučit z oblasti působnosti části VI ty případy, které by byly vyloučeny z oblasti působnosti části VI, pokud by výhrada druhé smluvní jurisdikce byla formulována s odkazem na jakákoli analogická ustanovení vnitrostátního práva Singapurské republiky nebo jakákoli následná ustanovení, která nahrazují tato ustanovení změnit nebo aktualizovat. Příslušný orgán Singapurské republiky bude konzultovat s příslušným orgánem druhé smluvní jurisdikce za účelem upřesnění jakýchkoli podobných ustanovení, která existují ve vnitrostátním právu Singapurské republiky v dohodě uzavřené podle čl. 19 odst. 10.

      článek 26

      Výměna informací

      1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, které jsou předvídatelně důležité pro provádění ustanovení této smlouvy nebo pro správu nebo prosazování vnitrostátních právních předpisů týkajících se daní všeho druhu a popisu ukládaných jménem smluvních států nebo jejich místní orgány, pokud zdanění podle nich není v rozporu s dohodou. Výměna informací není omezena články 1 a 2.
      2. S jakýmikoli informacemi, které smluvní stát obdrží podle odstavce 1, bude zacházeno jako s tajnými stejně jako s informacemi získanými podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou zpřístupněny pouze osobám nebo orgánům (včetně soudů a správních orgánů), které se zabývají posouzením nebo výběr, vymáhání nebo stíhání v souvislosti s rozhodováním o odvoláních ve vztahu k daním uvedeným v odstavci 1 nebo dohled nad výše uvedeným. Tyto osoby nebo úřady použijí informace pouze pro takové účely. Mohou zveřejnit informace ve veřejném soudním řízení nebo v soudních rozhodnutích.
      3. V žádném případě nelze ustanovení odstavců 1 a 2 vykládat tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost:

      a) provádět správní opatření, která jsou v rozporu se zákony a správní praxí tohoto nebo druhého smluvního státu;

      b) poskytovat informace, které nelze získat podle zákonů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu;

      c) poskytovat informace, které by odhalily jakékoli obchodní, obchodní, průmyslové, obchodní nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž zveřejnění by bylo v rozporu s veřejným pořádkem (ordre public).

      4. Pokud jsou informace požadovány jedním smluvním státem v souladu s tímto článkem, druhý smluvní stát použije svá opatření ke shromažďování informací k získání požadovaných informací, i když tento druhý stát nemusí takové informace potřebovat pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, aby umožňovala smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze proto, že nemá na takových informacích žádný domácí zájem.
      5. Ustanovení odstavce 3 nelze v žádném případě vykládat tak, že dovoluje smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze proto, že tyto informace má v držení banka, jiná finanční instituce, zmocněnec nebo osoba jednající v zastoupení nebo ve funkci důvěrníka nebo protože se týkají k majetkovým podílům v osobě.

      článek 27

      Členové diplomatických misí a konzulárních úřadů

      Žádné ustanovení této dohody se nedotýká daňových výsad členů diplomatických misí nebo konzulárních úřadů podle obecných pravidel mezinárodního práva nebo podle ustanovení zvláštních dohod.

      Následující odstavec 1 článku 7 MLI platí a nahrazuje ustanovení této dohody:

      ČLÁNEK 7 MLI – PREVENCE ZNEUŽÍVÁNÍ SMLOUVY

      (Ustanovení testu pro hlavní účely)

      Bez ohledu na jakákoli ustanovení[the Agreement] , výhoda pod [the Agreement] nebudou poskytnuty s ohledem na položku příjmu nebo kapitálu, pokud lze s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti dospět k závěru, že získání této výhody bylo jedním z hlavních účelů jakéhokoli ujednání nebo transakce, která vedla přímo nebo nepřímo k této výhody, pokud se neprokáže, že poskytnutí této výhody by za těchto okolností bylo v souladu s předmětem a účelem příslušných ustanovení [the Agreement].

      Následující odstavec 4 článku 7 MLI se vztahuje na odstavec 1 článku 7 MLI:

      Kde výhoda pod[the Agreement] je odepřeno osobě pod[paragraph 1 of Article 7 of the MLI] , příslušný orgán [Contracting State] který by jinak tuto dávku přiznal, bude přesto s touto osobou nakládat jako s osobou mající nárok na tuto dávku nebo na jiné dávky s ohledem na konkrétní položku příjmu nebo kapitálu, pokud takový příslušný orgán na žádost této osoby a po zvážení příslušného skutečností a okolností, rozhodne, že takové výhody by byly dané osobě poskytnuty, kdyby neexistovala transakce nebo ujednání uvedené v [paragraph 1 of Article 7 of the MLI]. Příslušný orgán[Contracting State] ke kterému byla podána žádost podle tohoto odstavce rezidentem druhého[Contracting State] konzultuje s příslušným orgánem toho druhého[Contracting State] před zamítnutím žádosti.

      článek 28

      Vstup v platnost

      1. Smluvní státy si vzájemně písemně oznámí diplomatickou cestou, že byly splněny postupy vyžadované jejich právním řádem pro vstup této smlouvy v platnost.
      2. Smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení budou účinná:

      a) v Singapuru:

      (i) pokud jde o daně srážené u zdroje z částek, které mají být zaplaceny, považovány za zaplacené nebo zaplacené (podle toho, co nastane dříve) 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Smlouva vstoupí v platnost, nebo později;

      (ii) ve vztahu k dani (jiné než daně srážené u zdroje) za kterýkoli rok vyměření počínající 1. ledna nebo později druhého kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Smlouva vstoupí v platnost; a

      (iii) pokud jde o článek 26, pro žádosti podané v den vstupu v platnost nebo později týkající se informací o daních vztahujících se k zdaňovacím obdobím začínajícím 1. ledna kalendářního roku následujícího po dni, kdy dohoda vstoupí v platnost, nebo později ; nebo tam, kde neexistuje žádné zdaňovací období, pro všechny daňové poplatky vzniklé 1. ledna kalendářního roku následujícího po dni, kdy Smlouva vstoupí v platnost, nebo později;

      b) v Lucembursku:

      (i) pokud jde o daně srážené u zdroje, na příjmy pocházející 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Smlouva vstoupí v platnost, nebo později;

      (ii) pokud jde o ostatní daně z příjmu a daně z majetku, na daně účtované za jakýkoli daňový rok začínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém Smlouva vstoupí v platnost, nebo později;

      (iii) pokud jde o článek 26, pro žádosti podané v den vstupu v platnost nebo později týkající se informací o daních vztahujících se k zdaňovacím obdobím začínajícím 1. ledna kalendářního roku následujícího po dni, kdy dohoda vstoupí v platnost, nebo později ; nebo tam, kde neexistuje žádné zdaňovací období, pro všechny daňové poplatky vzniklé 1. ledna kalendářního roku následujícího po dni, kdy Smlouva vstoupí v platnost, nebo později.

      3. Smlouva mezi Singapurskou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v souvislosti s daněmi z příjmu a z majetku s protokolem, podepsaná dne 6. března 1993, bude ukončena a přestane platit. účinná ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, pokud jde o daně, na které se tato smlouva vztahuje v souladu s ustanoveními odstavce 2 tohoto článku.
      4. Bez ohledu na odstavec 3 se ustanovení čl. 23 odst. 1 písm. c) Dohody mezi Singapurskou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku, pokud jde o daně z příjmu a z kapitálu s protokolem podepsaným dne 6. března 1993 zůstane v platnosti po dobu 5 let ode dne, kdy tato dohoda nabude účinnosti.

      článek 29

      Ukončení

      Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může smlouvu vypovědět diplomatickou cestou oznámením o výpovědi nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku počínajícího po uplynutí pěti let ode dne jejího vstupu v platnost. V takovém případě přestane smlouva platit:

      a) v Singapuru

      (i) pokud jde o daně srážené u zdroje z částek, které mají být zaplaceny, považovány za zaplacené nebo zaplacené (podle toho, co nastane dříve) po konci kalendářního roku, ve kterém byla podána výpověď;

      (ii) pokud jde o daň (jinou než daně srážené u zdroje) za kterýkoli rok vyměření počínající 1. ledna nebo později druhého kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla podána výpověď; a

      iii) ve všech ostatních případech po skončení kalendářního roku, ve kterém byla výpověď podána;

      b) v Lucembursku:

      i) pokud jde o daně srážené u zdroje, na příjmy pocházející 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla podána výpověď, nebo později;

      (ii) pokud jde o ostatní daně z příjmu a daně z majetku, na daně účtované za jakýkoli daňový rok počínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla podána výpověď, nebo později; a

      iii) ve všech ostatních případech po skončení kalendářního roku, ve kterém byla podána výpověď.